Slovaque modifier

Étymologie modifier

Mot dérivé de Čech, avec le suffixe -ština.

Nom commun modifier

Cas Singulier
Nominatif čeština
Génitif češtiny
Datif češtine
Accusatif češtinu

Locatif češtine
Instrumental češtinou

čeština \ˈt͡ʃɛʃ.cɪ.na\ féminin

  1. Tchèque, langue tchèque.

Tchèque modifier

Étymologie modifier

Mot dérivé de Čech, avec le suffixe -ština.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif čeština češtiny
Génitif češtiny češtin
Datif češtině češtinám
Accusatif češtinu češtiny
Vocatif češtino češtiny
Locatif češtině češtinách
Instrumental češtinou češtinami

čeština \ˈt͡ʃɛʃ.cɪ.na\ féminin

  1. Tchèque, langue tchèque.
    • Čeština je západoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný se slovenštinou, poté polštinou a lužickou srbštinou.
      Le tchèque est une langue slave occidentale, proche du slovaque, puis du polonais et du sorabe.
    • Spisovná čeština se od hovorové velmi liší, a snad proto jí skoro nikdo nemluví.
      Le tchèque écrit diffère de beaucoup de l'oral, presque personne ne le parle.

Hyponymes modifier

  • spisovná čeština : tchèque écrit, littéraire
  • obecná čeština : tchèque oral, commun, vernaculaire, courant

Prononciation modifier

Voir aussi modifier

  • čeština sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  

Références modifier