šuba

Voir aussi : Suba, Šuba, suba, -súba

Tchèque

Étymologie

De l’allemand Schaube qui donne aussi szuba en polonais.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	šuba	šuby
Génitif	šuby	šub
Datif	šubě	šubám
Accusatif	šubu	šuby
Vocatif	šubo	šuby
Locatif	šubě	šubách
Instrumental	šubou	šubami

šuba \ʃʊba\ féminin

1. (Habillement) Manteau de fourrure.
   • Vstoupil jsem v šubě a rysí čapce do jizby. Otec, váš praděd, seděl u krbu, máti má, vaše prabába, a nebožka sestra něco vyšívaly; mluvily zrovna u mně. — (Alois Jirásek, Z Čech až na konec světa)

Synonymes

• kožich

Voir aussi

• šuba sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)