kování

Tchèque

Étymologie

De kovat (« forger ») avec le suffixe -ání.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	kování	kování
Génitif	kování	kování
Datif	kování	kováním
Accusatif	kování	kování
Vocatif	kování	kování
Locatif	kování	kováních
Instrumental	kováním	kováními

kování \kɔvaːɲiː\ neutre

1. Forgeage, action de forger.
   • kování meče, forgeage d’une épée.
2. Produit forgé, ferrure.
   • Truhla je novodobá, ale kování pochází ze 17. století, le coffre est neuf mais la ferrure est du XVII^e siècle.

Synonymes

• kutí

Prononciation

→ Prononciation audio manquante. (Ajouter un fichier ou en enregistrer un avec Lingua Libre )

Paronymes

• kovaný

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage