omyl
Tchèque modifier
Étymologie modifier
Nom commun modifier
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | omyl | omyly |
Génitif | omylu | omylů |
Datif | omylu | omylům |
Accusatif | omyl | omyly |
Vocatif | omyle | omyly |
Locatif | omylu | omylech |
Instrumental | omylem | omyly |
omyl \ɔmɪl\ masculin inanimé
- Erreur.
- Zároveň ho pobízí Kristova láska, aby laskavě, rozvážně a trpělivě jednal s lidmi žijícími v omylu nebo v neznalosti víry. — (Dignitatis humanae)
Synonymes modifier
Dérivés modifier
- omylný (faillible)
- neomylný (infaillible)
- neomylnost (infaillibilité)
- omylnost (faillibilité)
- neomylný (infaillible)
Forme de verbe modifier
Masculin | Féminin | Neutre | ||
---|---|---|---|---|
animé | inanimé | |||
Singulier | omyl | omyl | omyla | omylo |
Pluriel | omyli | omyly | omyly | omyla |
omyl \ɔmɪl\
- Participe passé de omýt.
Anagrammes modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage