otcův

Tchèque modifier

Mot dérivé de otec, avec le suffixe -ův.

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
nombre	cas \ genre	animé	inanimé	féminin	neutre
singulier	nominatif	otcův		otcova	otcovo
	vocatif	otcův		otcova	otcovo
	accusatif	otcova	otcův	otcovu	otcovo
	génitif	otcova		otcovy	otcova
	locatif	otcově
	datif	otcovu		otcově	otcovu
	instrumental	otcovým		otcovou	otcovým
pluriel	nominatif	otcovi	otcovy		otcova
	vocatif	otcovi	otcovy		otcova
	accusatif	otcovy			otcova
	génitif	otcových
	locatif	otcových
	datif	otcovým
	instrumental	otcovými

otcův \ɔt.t͡suːf\ masculin

Paternel, de père.
- Půjčil jsem si otcovo auto.
  J'ai emprunté la voiture de mon père.
- Otcovo požehnání měl správně dostat Ezau, ale Rebekka chtěla, aby požehnání dostal Jákob.
  La bénédiction paternelle, etc.