sveřepý

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave qui donne aussi świerzepa (« jument ») en polonais, свирепый, svirépyj (« sauvage ») en russe.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	sveřepý		sveřepá	sveřepé
	vocatif	sveřepý		sveřepá	sveřepé
	accusatif	sveřepého	sveřepý	sveřepou	sveřepé
	génitif	sveřepého		sveřepé	sveřepého
	locatif	sveřepém		sveřepé	sveřepém
	datif	sveřepému		sveřepé	sveřepému
	instrumental	sveřepým		sveřepou	sveřepým
pluriel	nominatif	sveřepí	sveřepé		sveřepá
	vocatif	sveřepí	sveřepé		sveřepá
	accusatif	sveřepé			sveřepá
	génitif	sveřepých
	locatif	sveřepých
	datif	sveřepým
	instrumental	sveřepými

sveřepý \svɛr̝ɛpiː\ (comparatif : sveřepější, superlatif : nejsveřepější)

1. (Littéraire) Sauvage, brutal.
   • Jen mečem, ohněm národy si koří sveřepý Hun
     však German Krista předstíraje boři Slavie trůn.

Synonymes

• divoký

Dérivés

• sveřepost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage