vědomý
Étymologie
modifier- De vědět (« savoir »).
Adjectif
modifiernombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
vědomý | vědomá | vědomé | |
vocatif
|
vědomý | vědomá | vědomé | ||
accusatif
|
vědomého | vědomý | vědomou | vědomé | |
génitif
|
vědomého | vědomé | vědomého | ||
locatif
|
vědomém | vědomé | vědomém | ||
datif
|
vědomému | vědomé | vědomému | ||
instrumental
|
vědomým | vědomou | vědomým | ||
pluriel | nominatif
|
vědomí | vědomé | vědomá | |
vocatif
|
vědomí | vědomé | vědomá | ||
accusatif
|
vědomé | vědomá | |||
génitif
|
vědomých | ||||
locatif
|
vědomých | ||||
datif
|
vědomým | ||||
instrumental
|
vědomými |
vědomý \Prononciation ?\
- Conscient, connaissant.
- být si vědomý + génitif.
- être conscient (de quelque chose).
- být si vědomý + génitif.
- Voulu, délibéré.
vědomý zásah.
- attaque délibérée.
Variantes
modifierAntonymes
modifier- nevědomý, inconscient
Prononciation
modifier- (Région à préciser) : écouter « vědomý [Prononciation ?] »
Homophones
modifier