Tchèque modifier

Étymologie modifier

Composé de místo (« lieu ») et de držící (« tenant ») → voir lieutenant en français.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif místodržící místodržící
Génitif místodržícího místodržících
Datif místodržícímu místodržícím
Accusatif místodržícího místodržící
Vocatif místodržící místodržící
Locatif místodržícím místodržících
Instrumental místodržícím místodržícími

místodržící \miːstɔdr̩ʒiːt͡siː\ masculin animé

  1. Gouverneur, représentant du roi, de l’empereur, etc.

Synonymes modifier

Apparentés étymologiques modifier

Voir aussi modifier