skoupý
Tchèque modifier
Étymologie modifier
- Du vieux slave скѫпъ, skǫpъ.
Adjectif modifier
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
skoupý | skoupá | skoupé | |
| vocatif
|
skoupý | skoupá | skoupé | ||
| accusatif
|
skoupého | skoupý | skoupou | skoupé | |
| génitif
|
skoupého | skoupé | skoupého | ||
| locatif
|
skoupém | skoupé | skoupém | ||
| datif
|
skoupému | skoupé | skoupému | ||
| instrumental
|
skoupým | skoupou | skoupým | ||
| pluriel | nominatif
|
skoupí | skoupé | skoupá | |
| vocatif
|
skoupí | skoupé | skoupá | ||
| accusatif
|
skoupé | skoupá | |||
| génitif
|
skoupých | ||||
| locatif
|
skoupých | ||||
| datif
|
skoupým | ||||
| instrumental
|
skoupými | ||||
skoupý \skɔʊ̯piː\ (comparatif : skoupější, superlatif : nejskoupější)
- Avare.
je skoupý na slovo.
- Il est avare de ses mots.
- Starý miloušek začíná být skoupým. Co bys řekla, že nechce poctivému člověku ani přívětivého slova darovat? A víš proč? Jiná Bětka prý mu vlezla do ucha a prožírá prý se mu teď jako škvor až k srdci. — (Josef Kajetán Tyl, Růže z keře nízkého)
Synonymes modifier
Dérivés modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage