časoměřič

Tchèque

Étymologie

Composé de čas (« temps ») et de měřič (« mesureur »).

Nom commun 1

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	časoměřič	časoměřiči
Génitif	časoměřiče	časoměřičů
Datif	časoměřiči	časoměřičům
Accusatif	časoměřiče	časoměřiče
Vocatif	časoměřiči	časoměřiči
Locatif	časoměřiči	časoměřičích
Instrumental	časoměřičem	časoměřiči

časoměřič \Prononciation ?\ masculin animé

1. Chronométreur.
   • Časoměřiči už zvládli používání přesných časoměrných zařízení.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Nom commun 2

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	časoměřič	časoměřiče
Génitif	časoměřiče	časoměřičů
Datif	časoměřiči	časoměřičům
Accusatif	časoměřič	časoměřiče
Vocatif	časoměřiči	časoměřiče
Locatif	časoměřiči	časoměřičích
Instrumental	časoměřičem	časoměřiči

časoměřič \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Chronomètre.
   • Takové časoměřiče se vyznačovaly přesností.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• časomíra (« chronomètre »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage