bezúhonný

Tchèque

Étymologie

Composé de bez (« sans »), úhona (« atteinte ») et -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	bezúhonný		bezúhonná	bezúhonné
	vocatif	bezúhonný		bezúhonná	bezúhonné
	accusatif	bezúhonného	bezúhonný	bezúhonnou	bezúhonné
	génitif	bezúhonného		bezúhonné	bezúhonného
	locatif	bezúhonném		bezúhonné	bezúhonném
	datif	bezúhonnému		bezúhonné	bezúhonnému
	instrumental	bezúhonným		bezúhonnou	bezúhonným
pluriel	nominatif	bezúhonní	bezúhonné		bezúhonná
	vocatif	bezúhonní	bezúhonné		bezúhonná
	accusatif	bezúhonné			bezúhonná
	génitif	bezúhonných
	locatif	bezúhonných
	datif	bezúhonným
	instrumental	bezúhonnými

bezúhonný \ˈbɛzuːɦoniː\

1. Probe, sans atteinte à l’honneur.
   • Bezúhonný život.

     Une vie probe.

Dérivés

• bezúhonně (« probement »)
• bezúhonnost (« probité »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage