brigádník
Tchèque modifier
Étymologie modifier
Nom commun modifier
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | brigádník | brigádníci |
| Génitif | brigádníka | brigádníků |
| Datif | brigádníku ou brigádníkovi |
brigádníkům |
| Accusatif | brigádníka | brigádníky |
| Vocatif | brigádníku | brigádníci |
| Locatif | brigádníku ou brigádníkovi |
brigádnících |
| Instrumental | brigádníkem | brigádníky |
brigádník \br̩ɪgaːdɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : brigádnice)
- (Militaire) Membre d’une brigade.
Medici Giacomo, generál italský (* 1817 v Miláně — † 1882 v Římě). […] do r. 1859, kdy mu svěřil Garibaldi velení 2. pluku alpských myslivců; pak vstoupil jako brigádník do vojska sardinského, r. 1860 vyznamenal se při výpravě Garibaldiho na Sicilii a u Volturna.
— (Ottův slovník naučný)
- Stagiaire, étudiant, le plus souvent citadin, qui va faire un travail saisonnier dans les champs.
Také tuto obětavost našich zemědělců je třeba vítati. K těm se i letos obětavě přidali dobrovolní brigádníci z měst a, jak jsem se rád dovídal, často se svou prací zasloužili také o prohloubení přátelských vztahů mezi městem a vesnicí.
— (Edvard Beneš, Přátelství města a vesnice je zapotřebí pro celý náš stát, 1947)
Toto sbližování je zapotřebí.
Dérivés modifier
Références modifier
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage