cílený

Tchèque

Étymologie

Dérivé de cílen, avec le suffixe -ý ; plus avant, de cílit (« viser, cibler »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	cílený		cílená	cílené
	vocatif	cílený		cílená	cílené
	accusatif	cíleného	cílený	cílenou	cílené
	génitif	cíleného		cílené	cíleného
	locatif	cíleném		cílené	cíleném
	datif	cílenému		cílené	cílenému
	instrumental	cíleným		cílenou	cíleným
pluriel	nominatif	cílení	cílené		cílená
	vocatif	cílení	cílené		cílená
	accusatif	cílené			cílená
	génitif	cílených
	locatif	cílených
	datif	cíleným
	instrumental	cílenými

cílený \t͡siːlɛniː\ (comparatif : cílenější, superlatif : nejcílenější)

1. Ciblé.
   • cílený průzkum, enquête ciblée.
   • Snahou proto je vyvinout takové léčebné přístupy, které by měly pokud možno co nejcílenější efekt na populaci nádorových buněk. — (Nové směry a perspektivy v léčbě hematologických malignit, 2005)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage