dělostřelec

Tchèque

Étymologie

Composé de dělo (« canon ») et de střelec (« tireur, archer »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	dělostřelec	dělostřelci
Génitif	dělostřelce	dělostřelců
Datif	dělostřelci	dělostřelcům
Accusatif	dělostřelce	dělostřelce
Vocatif	dělostřelče	dělostřelci
Locatif	dělostřelci	dělostřelcích
Instrumental	dělostřelcem	dělostřelci

dělostřelec \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : dělostřelkyně)

1. (Militaire) Artilleur.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage