Étymologie

modifier
Adjectivation de končíc, gérondif de končit (« terminer »).

Adjectif

modifier
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

končící
vocatif

končící
accusatif

končícího končící
génitif

končícího končící končícího
locatif

končícím končící končícím
datif

končícímu končící končícímu
instrumental

končícím končící končícím
pluriel nominatif

končící
vocatif

končící
accusatif

končící
génitif

končících
locatif

končících
datif

končícím
instrumental

končícími

končící \ˈkont͡ʃiːt͡siː\

  1. Terminant, qui termine, finissant, qui finit.
    • Končící český prezident Václav Klaus a jeho slovenský protějšek si ve středu odpoledne v Brně předali nejvyšší státní vyznamenání. — (idnes.cz)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Antonymes

modifier

Apparentés étymologiques

modifier

Prononciation

modifier

  Prononciation audio manquante. (Ajouter un fichier ou en enregistrer un avec Lingua Libre  )

Paronymes

modifier

Références

modifier