lankrabě

Tchèque

Étymologie

De l’allemand Landgraf, apparenté à hrabě (« comte »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	lankrabě	lankrabata
Génitif	lankraběte	lankrabat
Datif	lankraběti	lankrabatům
Accusatif	lankrabě	lankrabata
Vocatif	lankrabě	lankrabata
Locatif	lankraběti	lankrabatech
Instrumental	lankrabětem	lankrabaty

lankrabě \Prononciation ?\ masculin animé au singulier, neutre au pluriel

1. (Noblesse) Landgrave.
   • Papežský legát musel jet do Čech k Přemyslu Otakarovi II. žádat o pomoc pro lankraběte.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Variantes

• lantkrabě

Dérivés

• lankrabství

Voir aussi

• lankrabě sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage