nářečí

Tchèque

Étymologie

Du russe наречие, naréčije → voir na-, řeč et -í.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	nářečí	nářečí
Vocatif	nářečí	nářečí
Accusatif	nářečí	nářečí
Génitif	nářečí	nářečí
Locatif	nářečí	nářečích
Datif	nářečí	nářečím
Instrumental	nářečím	nářečími

nářečí \naːr̝ɛtʃiː\ neutre

1. Dialecte, patois.
   • Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka : hanácká čeština, česká čeština, východomoravská čeština a slezština.

Synonymes

• dialekt

Dérivés

• nářeční
• nářečový

Voir aussi

• nářečí sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001