rozčílený

Voir aussi : rozčilený

Tchèque

Étymologie

Adjectivation de rozčílen, participe passif de rozčílit.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	rozčílený		rozčílená	rozčílené
	vocatif	rozčílený		rozčílená	rozčílené
	accusatif	rozčíleného	rozčílený	rozčílenou	rozčílené
	génitif	rozčíleného		rozčílené	rozčíleného
	locatif	rozčíleném		rozčílené	rozčíleném
	datif	rozčílenému		rozčílené	rozčílenému
	instrumental	rozčíleným		rozčílenou	rozčíleným
pluriel	nominatif	rozčílení	rozčílené		rozčílená
	vocatif	rozčílení	rozčílené		rozčílená
	accusatif	rozčílené			rozčílená
	génitif	rozčílených
	locatif	rozčílených
	datif	rozčíleným
	instrumental	rozčílenými

rozčílený \ˈrost͡ʃiːlɛniː\ (comparatif : rozčílenější, superlatif : nejrozčílenější)

1. Énervé, énervable, colérique, coléreux.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Variantes

• rozčilený

Synonymes

• rozzlobený, naštvaný, rozhněvaný, vzteklý

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage