vykřičník

TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

De výkřik (« exclamation ») ou vykřičet.

Nom commun Modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vykřičník vykřičníky
Vocatif vykřičníku vykřičníky
Accusatif vykřičník vykřičníky
Génitif vykřičníku vykřiční
Locatif vykřičníku vykřičnících
Datif vykřičníku vykřičníkům
Instrumental vykřičníkem vykřičníky

vykřičník \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Point d’exclamation.

Voir aussiModifier

  • vykřičník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)