vzdech
Étymologie
modifier- De vzdechnout (« soupirer ») → voir vz- et dech.
Nom commun
modifier| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | vzdech | vzdechy |
| Génitif | vzdechu | vzdechů |
| Datif | vzdechu | vzdechům |
| Accusatif | vzdech | vzdechy |
| Vocatif | vzdechu | vzdechy |
| Locatif | vzdechu | vzdeších |
| Instrumental | vzdechem | vzdechy |
vzdech \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Soupir.
Po lučině slz a vzdechů
— (Jan Neruda, Balady a romance, Ballada o duši Karla Borovského)
šly dvě duše v pilném spěchu.
Za nima pak třetí duše,
hříšná duše těžce kluše.
Když až k ráji dostupaly,
na dveře tam zaklepaly.- Dans la vallée des larmes et des soupirs […]