TchèqueModifier

ÉtymologieModifier

De vzdechnout (« soupirer ») → voir vz- et dech.

Nom commun Modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vzdech vzdechy
Vocatif vzdechu vzdechy
Accusatif vzdech vzdechy
Génitif vzdechu vzdechů
Locatif vzdechu vzdeších
Datif vzdechu vzdechům
Instrumental vzdechem vzdechy

vzdech \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Soupir.
    • Po lučině slz a vzdechů
      šly dvě duše v pilném spěchu.

      Za nima pak třetí duše,
      hříšná duše těžce kluše.

      Když až k ráji dostupaly,
      na dveře tam zaklepaly.
      — (Jan Neruda, Balady a romance, Ballada o duši Karla Borovského)
      Dans la vallée des larmes et des soupirs, etc.