šťouravý

Tchèque

Dérivé de šťourat (« fouiller »), avec le suffixe -avý.

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
nombre	cas \ genre	animé	inanimé	féminin	neutre
singulier	nominatif	šťouravý		šťouravá	šťouravé
	vocatif	šťouravý		šťouravá	šťouravé
	accusatif	šťouravého	šťouravý	šťouravou	šťouravé
	génitif	šťouravého		šťouravé	šťouravého
	locatif	šťouravém		šťouravé	šťouravém
	datif	šťouravému		šťouravé	šťouravému
	instrumental	šťouravým		šťouravou	šťouravým
pluriel	nominatif	šťouraví	šťouravé		šťouravá
	vocatif	šťouraví	šťouravé		šťouravá
	accusatif	šťouravé			šťouravá
	génitif	šťouravých
	locatif	šťouravých
	datif	šťouravým
	instrumental	šťouravými

šťouravý \ˈʃcou̯raviː\ (comparatif : šťouravější, superlatif : nejšťouravější)

Fouineur, fouilleur, inquisiteur.
- Kritika zpěvačce maže med kolem pusy, šťouraví novináři už si stihli i rýpnout. — (Černé slzy, ikonické prádlo a drogová „aféra“. Madonna je zpět, iDnes.cz)
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)