žíněný

Tchèque

Étymologie

Dérivé de žíně, avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	žíněný		žíněná	žíněné
	vocatif	žíněný		žíněná	žíněné
	accusatif	žíněného	žíněný	žíněnou	žíněné
	génitif	žíněného		žíněné	žíněného
	locatif	žíněném		žíněné	žíněném
	datif	žíněnému		žíněné	žíněnému
	instrumental	žíněným		žíněnou	žíněným
pluriel	nominatif	žínění	žíněné		žíněná
	vocatif	žínění	žíněné		žíněná
	accusatif	žíněné			žíněná
	génitif	žíněných
	locatif	žíněných
	datif	žíněným
	instrumental	žíněnými

žíněný \ˈʒiːɲɛniː\

1. En crin, de crin.
   • žíněný smyčec.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

• žíněnka

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage