bělicí

Tchèque

Étymologie

De bělit (« blanchir »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	bělicí
	vocatif	bělicí
	accusatif	bělicího	bělicí
	génitif	bělicího		bělicí	bělicího
	locatif	bělicím		bělicí	bělicím
	datif	bělicímu		bělicí	bělicímu
	instrumental	bělicím		bělicí	bělicím
pluriel	nominatif	bělicí
	vocatif	bělicí
	accusatif	bělicí
	génitif	bělicích
	locatif	bělicích
	datif	bělicím
	instrumental	bělicími

bělicí \ˈbjɛlɪt͡siː\

1. Blanchissant.
   • Bělicí zubní pasta.

     …dentifrice blanchissant.

Variantes

• bělící

Prononciation

→ Prononciation audio manquante. (Ajouter un fichier ou en enregistrer un avec Lingua Libre )

Paronymes

• bělice

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage