bezcharakterní

Tchèque

Étymologie

Composé de bez (« sans ») et de charakterní (« caractériel »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	bezcharakterní
	vocatif	bezcharakterní
	accusatif	bezcharakterního	bezcharakterní
	génitif	bezcharakterního		bezcharakterní	bezcharakterního
	locatif	bezcharakterním		bezcharakterní	bezcharakterním
	datif	bezcharakternímu		bezcharakterní	bezcharakternímu
	instrumental	bezcharakterním		bezcharakterní	bezcharakterním
pluriel	nominatif	bezcharakterní
	vocatif	bezcharakterní
	accusatif	bezcharakterní
	génitif	bezcharakterních
	locatif	bezcharakterních
	datif	bezcharakterním
	instrumental	bezcharakterními

bezcharakterní \ˈbɛsxaraktɛrɲiː\ (comparatif : bezcharakternější, superlatif : nejbezcharakternější)

1. Fade, sans caractère.
   • Tartuffe – bezcharakterní, zištný, vychytralý pokrytec, křivák a podvodník.

     Tartuffe est un égoïste, un fourbe et un escroc sans scrupule, cupide et rusé.

Synonymes

• bezzásadový

Antonymes

• charakterní

Dérivés

• bezcharakterně

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage