Étymologie

modifier
Composé de blahý (« bienheureux ») et de vůle (« vouloir »).

Nom commun

modifier
Cas Singulier Pluriel
Nominatif blahovůle blahovůle
Génitif blahovůle blahovůlí
Datif blahovůli blahovůlím
Accusatif blahovůli blahovůle
Vocatif blahovůle blahovůle
Locatif blahovůli blahovůlích
Instrumental blahovůlí blahovůlemi

blahovůle \Prononciation ?\ féminin

  1. Bon vouloir.
    • Ruská byrokracie často a jednoduše podléhala blahovůli carského dvora a obecně postrádala některé hlavní charakteristiky moderní byrokracie jako jsou řádné procedury, pevně stanovené institucionální vztahy nebo řádné právní postupy.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

modifier

Références

modifier