Voir aussi : Kantar, kantar

Tchèque modifier

Étymologie modifier

Du hongrois kantár.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kantár kantáry
Génitif kantáru kantárů
Datif kantáru kantárům
Accusatif kantár kantáry
Vocatif kantáre kantáry
Locatif kantáru kantárech
Instrumental kantárem kantáry

kantár \kantaːr\ masculin inanimé

  1. (Équitation) Licou.
    • Kromě toho dluhu zůstal mu na památku drahý postroj na jízdeckého koně, kantár, prsosiny se střapci a řemení vysekávané, stříbrem hojně kované, i nové sedlo nádherné a pod ně čabraka malinové barvy s mladotovským znakem bohatě vyšívaným. — (Alois Jirásek, Temno)

Vocabulaire apparenté par le sens modifier

Références modifier