milostivý

Tchèque

Étymologie

De milost (« grâce ») avec le suffixe -ivý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	milostivý		milostivá	milostivé
	vocatif	milostivý		milostivá	milostivé
	accusatif	milostivého	milostivý	milostivou	milostivé
	génitif	milostivého		milostivé	milostivého
	locatif	milostivém		milostivé	milostivém
	datif	milostivému		milostivé	milostivému
	instrumental	milostivým		milostivou	milostivým
pluriel	nominatif	milostiví	milostivé		milostivá
	vocatif	milostiví	milostivé		milostivá
	accusatif	milostivé			milostivá
	génitif	milostivých
	locatif	milostivých
	datif	milostivým
	instrumental	milostivými

milostivý \ˈmɪloscɪviː\ (comparatif : milostivější, superlatif : nejmilostivější)

1. Gracieux, honorable, gentil, bon.
   • Milostivá paní.

     Ma bonne dame.

Apparentés étymologiques

• milý

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage