ozařovač

Tchèque

Étymologie

De ozařovat (« irradier »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	ozařovač	ozařovače
Génitif	ozařovače	ozařovačů
Datif	ozařovači	ozařovačům
Accusatif	ozařovač	ozařovače
Vocatif	ozařovači	ozařovače
Locatif	ozařovači	ozařovačích
Instrumental	ozařovačem	ozařovači

ozařovač \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. (Technique) Émetteur, diffuseur.
   • Proti parabole středové má [parabolická anténa] hlavně tu výhodu, že ozařovač nestojí v cestě přijímanému signálu.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

• ozařovací
• zářit

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage