Tchèque modifier

Étymologie modifier

Apparenté[1] à kotoul (« galipette, roulade »), kotrmelec (« tournure ») qui fait dialectalement kotelec et rapprochement populaire avec kozel (« bouc ») avec le suffixe -ec ; comparer avec kozlík (« cheval d'arçon »).

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kozelec kozelce
Génitif kozelce kozel
Datif kozelci kozelcům
Accusatif kozelec kozelce
Vocatif kozelci kozelce
Locatif kozelci kozelcích
Instrumental kozelcem kozelci

kozelec \kɔzɛlet͡s\ masculin inanimé

  1. Camisole de force.
    • Jednou se pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem ležel jako lazar, svázanej do kozelce. Ale disciplína na vojně musí být, jinak by si nikdo nedělal z ničeho nic. — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Voir aussi modifier

  • kozelec sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  

Références modifier

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001