Tchèque modifier

Étymologie modifier

De kozel (« bouc ») avec le suffixe -ík.
Pour le sens de « chenet », probable calque de l’allemand Feuerbock (« chenet »), littéralement « bouc à feu[1] ». Celui de « siège de cocher » est proprement l’ellipse de l’allemand Kutschbock,  composé de Kutsche et de Bock[2].
Pour le sens de « valériane », apparenté au polonais kozłek, en raison de l’odeur de la plante[2].

Nom commun 1 modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kozlík kozlíci
Génitif kozlíka kozlí
Datif kozlíku
ou kozlíkovi
kozlíkům
Accusatif kozlíka kozlíky
Vocatif kozlíku kozlíci
Locatif kozlíku
ou kozlíkovi
kozlících
Instrumental kozlíkem kozlíky

kozlík \kɔzliːk\ masculin animé

  1. Chevreau.
    • na dvoře poskakovalo několik kozlíků.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Dérivés modifier

Nom commun 2 modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kozlík kozlíky
Génitif kozlíku kozlí
Datif kozlíku kozlíkům
Accusatif kozlík kozlíky
Vocatif kozlíku kozlíky
Locatif kozlíku kozlících
Instrumental kozlíkem kozlíky

kozlík \kɔzliːk\ masculin inanimé

  1. Chenet.
  2. Trépied.
  3. Siège de cocher.
    • Kočí seděl na kozlíku jako pán.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  4. (Botanique) Valériane.

Voir aussi modifier

  • kozlík sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  

Références modifier

  1. Émile LittréDictionnaire de la langue française, 1872–1877 → consulter cet ouvrage
  2. a et b Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001