Tchèque modifier

Étymologie modifier

De moc (« pouvoir ») et právo (« droit »).

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif pravomoc pravomoci
Génitif pravomoci pravomocí
Datif pravomoci pravomocem
Accusatif pravomoc pravomoci
Vocatif pravomoci pravomoci
Locatif pravomoci pravomocech
Instrumental pravomocí pravomocmi

pravomoc \Prononciation ?\ féminin

  1. Compétence, attribution, capacité, prérogative, ressort.
    • Pravomoc umožňuje dané pozici (a osobě zastávající tuto pozici) používat volnost k rozhodování, které ovlivňuje ostatní.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Dérivés modifier

Prononciation modifier

Voir aussi modifier

  • pravomoc sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)