umíněný

Tchèque

Étymologie

De umínit via le participe passif umíněn.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	umíněný		umíněná	umíněné
	vocatif	umíněný		umíněná	umíněné
	accusatif	umíněného	umíněný	umíněnou	umíněné
	génitif	umíněného		umíněné	umíněného
	locatif	umíněném		umíněné	umíněném
	datif	umíněnému		umíněné	umíněnému
	instrumental	umíněným		umíněnou	umíněným
pluriel	nominatif	umínění	umíněné		umíněná
	vocatif	umínění	umíněné		umíněná
	accusatif	umíněné			umíněná
	génitif	umíněných
	locatif	umíněných
	datif	umíněným
	instrumental	umíněnými

umíněný \ˈumiːɲɛniː\ (comparatif : umíněnější, superlatif : nejumíněnější)

1. Obstiné, entêté.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

• tvrdohlavý
• umanutý

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage