Étymologie

modifier
Étymologie obscure ; probablement[1] de l’allemand Brühe (« bouillon ») avec le suffixe expressif -nda → voir sranda et bžunda.

Nom commun 1

modifier
Cas Singulier Pluriel
Nominatif brynda bryndy
Génitif bryndy brynd
Datif bryndě bryndám
Accusatif bryndu bryndy
Vocatif bryndo bryndy
Locatif bryndě bryndách
Instrumental bryndou bryndami

brynda \brɪnda\ féminin

  1. (Familier) Mouise, situation compliquée.
  2. (Boisson) Piquette, bibine, boisson de mauvaise qualité.
    • Každý dělník, když si osolí suchý brambor, když si jednou za týden popřeje kousek laciného masa, sklenici špatného piva, každá dělnice, která nemá na nic jiného než na hrneček slazené bryndy, jíž se říká »káva«, musejí ze svých mozolně vydřených grošů shánět ohromné miliony, které stát béře z nepřímých daní. — (Bohumír Šmeral, Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  3. (Familier) Mauvais café, jus de chaussette.
    • Žili skromně. Zemáky, krupičná kaše, jáhelná, čočka, kroupy i vařená řepa, hrách, buchty z kukuřice, sbírané mléko, vdolky z černé výražky, ječmenné šišky, zapražená nebo česneková polívka, „brynda“ z několika zrnek kávy — tak den jak den a po celý boží rok. — (Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ, Rok na vsi)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

modifier

Apparentés étymologiques

modifier

Nom commun 2

modifier
Cas Singulier Pluriel
Nominatif brynda bryndové
Génitif bryndy bryndů
Datif bryndovi bryndům
Accusatif bryndu bryndy
Vocatif bryndo bryndové
Locatif bryndovi bryndech
Instrumental bryndou bryndy

brynda \brɪnda\ masculin animé

  1. Celui qui dilue une boisson.
    • Ten starý brynda hostinský.
      Ce vieux cabaretier dilueur [de vin].

Références

modifier
  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001