Tchèque modifier

Étymologie modifier

Déverbal de rozrušit, dérivé de rušit, avec le préfixe roz-, apparenté à ruch.

Nom commun modifier

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozruch rozruchy
Génitif rozruchu rozruchů
Datif rozruchu rozruchům
Accusatif rozruch rozruchy
Vocatif rozruchu rozruchy
Locatif rozruchu rozruších
Instrumental rozruchem rozruchy

rozruch \rɔzrʊx\ masculin inanimé

  1. Agitation, commotion, tapage.
    • Kniha vzbudila veliký rozruch.
      Le livre a provoqué un beau tapage [médiatique].
    • Album vzbudilo velký rozruch převážně díky písní Touch of My Hand, kde zpěvačka otevřeně zpívá o masturbaci. — (In the Zone sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)  )
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes modifier

Références modifier